Nevybraná dovolená – proplatí zaměstnavatel, zkušenosti

Zatímco někteří své dovolené plánují s velkou pečlivostí a nejraději by měli volných dnů dvakrát tolik, jiní si ji sotva zvládnout vybrat. Mnohem raději by nevyčerpané volné dny proměnili za peníze. Zákony to však až na jednu výjimku neumožňují.

Modelový příklad: Zaměstnanec má nárok na pět týdnů dovolené. Kvůli vysokému pracovnímu vytížení i vzhledem k tomu, že nerad tráví dovolenou jen tak doma a na pět týdnů v zahraničí nemá dostatek peněz, si ji nestíhá vybrat celou. Rád by využil možnosti nechat si nevybranou dovolenou proplatit. Dříve to bylo možné. Je tomu tak stále?

Dovolená

Při určení rozvrhu čerpání dovolené je nutno přihlížet k provozním důvodům zaměstnavatele a k oprávněným zájmům zaměstnance. Poskytuje-li se zaměstnanci dovolená v několika částech, musí alespoň jedna část činit nejméně 2 týdny vcelku, pokud se nedohodnou jinak.

Určenou dobu čerpání dovolené je zaměstnavatel povinen písemně oznámit zaměstnanci alespoň 14 dnů předem, pokud se nedohodne se zaměstnancem na kratší době.

V minulých verzích Zákoníku práce se povinnost vyčerpat dovolenou skutečně týkala jen základního rozsahu dovolené v délce čtyř týdnů. Nad tento limit bylo možné si nechat nevyčerpanou dovolenou proplatit, pokud nebyla vyčerpána ani do konce následujícího roku, přičemž nevyčerpaný základní rozsah dovolené propadl.

Dle současné verze Zákoníku práce již výše uvedené informace neplatí. Podle českých zákonodárců má dovolená primárně sloužit k tomu, aby si zaměstnanci řádně odpočinuli a načerpali nové síly, nejlépe již v rámci roku, za který dovolená náleží.

Převod dovolené do dalšího roku

S přihlédnutím k zájmům zaměstnance lze na základě jeho písemné žádosti část dovolené přesahující standardní 4 týdny a u pedagogů 6 týdnů, převést do následujícího kalendářního roku.

Nemůže-li být dovolená vyčerpána nebo její část převedena, je zaměstnavatel povinen určit ji zaměstnanci tak, aby byla vyčerpána nejpozději do konce následujícího kalendářního roku. Není-li čerpání dovolené určeno nejpozději do 30. června následujícího kalendářního roku, má právo u zaměstnavatele určit čerpání dovolené rovněž zaměstnanec a to minimálně 14 dní předem.

Nemůže-li být dovolená vyčerpána ani do konce následujícího kalendářního roku proto, že zaměstnanec byl uznán dočasně práce neschopným nebo z důvodu čerpání mateřské anebo rodičovské dovolené, je zaměstnavatel povinen určit dobu čerpání této dovolené po skončení těchto překážek v práci.

Podle § 221 Zákoníku práce může zaměstnavatel převést svoji nevyčerpanou dovolenou od svého původního zaměstnavatele do nového zaměstnání. Podmínkou však je, že všechny zúčastněné strany souhlasí, zejména současný zaměstnavatel.

Proplacení nevyčerpané dovolené

Nárok na proplacení nevyčerpané dovolené má zaměstnanec pouze v případě ukončení pracovního poměru, a to dle § 222 Zákoníku práce.