Mejstřík: Podporuji svobodné Bělorusko!
„Pamatuji si, jak jsme byli šťastní, když se nás někdo zastal nebo nám pomohl,“ řekl dnes na tiskové konferenci senátor Martin Mejstřík. Připojil se tak k iniciativě, které vznikla minulý týden na podporu běloruské opozice. Mezi senátory, kteří aktivitu podpořili patří dále: senátoři Daniel Kroupa, Jan Ruml, Edvard Outrata, Zuzana Roithová, Jiří Liška. Záměr vyvěsit ke dni nezávislosti 27. července běloruskou vlajku, podpořil i předseda Senátu Petr Pithart.
Podporu aktivitě vyjádřil v pondělí i bývalý prezident Václav Havel a ve středu také místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda.
TIP: Jak funguje půjčka online bez potvrzení o příjmu, online půjčka ihned na účet nebo půjčka na cizí účet?
Na svém domě na Národní 11 vyvěsil běloruskou a českou vlajku vydavatel Martin Jan Stránský. V těchže místech v klubu N11 se také v neděli 27.7. od 18 hodin koná večírek na počest svobodného Běloruska.
Přinášíme integrální text prohlášení, který kromě senátorů podpořilo zatím i 50 poslanců Parlamentu České republiky na čele s poslankyní Hanou Marvanovou.
Svoboda Běloruska je i naší svobodou!
My, občané,
senátoři a senátorky,
poslankyně a poslanci,
vědomi si své odpovědnosti, při úctě ke společným hodnotám svobody, demokracie, úcty k jedinci a lidským právům, které tvoří základy evropské civilizace, protestujeme proti metodám a režimu posledního evropského diktátora, běloruského prezidenta Alexandera Lukašenka.
Běloruský lid si zaslouží plnou účast na rozvoji evropské civilizace. Odsuzujeme potlačování lidských práv, stavíme se proti omezování svobody projevu, proti věznění nevinných občanů za jejich politické a občanské postoje. Naše krátká demokratická zkušenost nám připomíná, jak snadné je o demokracii přijít.
Za několik dní si připomeneme datum 27. července 1991 – den vzniku nezávislého Běloruska. Toto prohlášení navazovalo historicky na první vyhlášení z 25. března 1918, kdy Bílá Rus vyhlásila samostatnost jako Rada běloruské lidové republiky (BNR). Svoboda trvala v obou případech velmi krátce. V roce 1918 anektovalo Bílou Rus bolševické Rusko, v roce 1995 zlikvidoval nezávislost Alexander Lukašenko; zakázal také červeno-bílou vlajku nezávislosti a nahradil ji vlajkou komunistické svazové republiky. Lukašenko rozpustil parlament i Ústavní soud, vydal novou ústavu a soustředil do svých rukou veškerou moc ve státě. Od toho okamžiku prochází běloruská opozice těžkými zkouškami.
Československo a Česká republika ve svých nejsvětlejších dějinných okamžicích stály vždy na straně svobody běloruského lidu. Spojovaly nás kulturní i dějinné okamžiky. Československo Tomáše Garrigua Masaryka bylo první demokratickou zemí, které svobodné Bělorusko v roce 1918 oficiálně uznalo. V Praze a jinde žili mnozí významní běloruští politikové a intelektuálové. Za svobodu a lidská práva byly i na naší straně kruté oběti. Za svobodu zemřeli na naší straně myslitelé, studenti i lidé, kteří zkrátka nedokázali žít jinak.Máme proto ještě v živé paměti, jak jsme byli vděční za každý projev podpory, která k nám přicházela.
Podporujeme aktivity běloruské opozice, která bojuje proti zvůli a útlaku. Chceme říci, že stojíme při vás, a budeme vaše aktivity podporovat dokud nedojde k pádu této diktatury. Z tohoto místa proto vyhlašujeme založení Výboru pro svobodné Bělorusko.
Svoboda vaše je i naší svobodou! Ať žije svobodné Bělorusko!
V Praze dne 24. července 2003