Kongres EDS: Evropa musí pokračovat v posílení své politické dimenze
Hlavním tématem v pořadí 2. Kongresu Evropské demokratické strany (EDS), který se konal od 30. listopadu do 2. prosince v Římu, byl projekt „silnější Evropy“. Jednání vedli François Bayrou a Francesco Rutelli, spolupředsedové EDS, a předsedové francouzského Svazu pro francouzskou demokracii (UDF) a italské Demokracie je svoboda – Kopretina (DL – la Margherita), za asistence generálních sekretářů Marielle de Sarnez a Josefa Brože.
Kongresu se zúčastnila delegace Cesty změny (CZ), vedená předsedou Jiřím Lobkowiczem, jež patří k jedné ze zakládajících stran EDS. Mezi delegáty byli vedle zástupců CZ (Jiří Lobkowicz, Josef Brož, Vladimír Vancl, Jan Polák) také zástupci Strany pro otevřenou společnost (SOS), která přijala nabídku zúčastnit se vrcholného evropského jednání (Pavel Nováček a Jindřich Berounský).
„Spolupráce CZ se stranou SOS, jejíž kvalitu jsem si ověřil již na regionální a komunální úrovni, je pro mne dnes dobrým základem pro budoucí spolupráci na úrovni evropské. Věřím, že v budoucnosti i na úrovni národní,“ míní předseda Jiří Lobkowicz.
Dvoudenní Kongres EDS přivítal mezi svými hosty prominentní evropské, ale i americké politiky. Jednání prvního dne, kterého se zúčastnili zástupci a pozorovatelé celkem 10 politických stran a hnutí, mělo pracovní povahu: schvaloval se rozpočet, harmonogram dalších jednání a výsledky diskuse šesti pracovních skupin. Leitmotivem, který provázelo zasedání, byla snaha završit do roku 2009 obtížný proces schvalování evropské ústavy.
TIP: Jak funguje datová schránka přihlášení?
Krize, v níž se Evropská unie (EU) nachází, prochází i politickým vývojem jednotlivých členských zemí. Ačkoliv mnohé národní kontexty jsou specifické (terorismus ve Španělsku, korupce v bývalých zemích východního bloku, politická nestabilita v zemích zakladatelských), krize paralyzuje již nyní vývoj celé Evropy.
Důvodem tohoto stavu bylo podle mnohých delegátů zejména podcenění politické dimenze Evropy. EDS na to reagovala již dříve vytvořením pracovních skupin, které na kongresu diskutovaly svá konkrétní východiska.
Odmítnutí projektu ústavní smlouvy bylo podle delegátů „důsledkem absence jakéhokoliv politického projektu“: i přes mnohá prohlášení, zakladatelské země EU si neuvědomily, že je nutné odpovědět na zejména na vyprázdněnost institucí, a dát jim rámec „nových institucí pro novou Evropu“, stojí v závěrečné deklaraci.
Odmítavý postoji občanů Francie a Nizozemí může mít hrozivý dopad na další zájemce o vstup do EU. „Unie se musí vrátit a dokončit ústavní proces před jakýmkoliv dalším rozšiřováním,“ stojí v deklaraci. „Pokud se chce Unie rozšířit bez institučních reforem, velmi by se tím vystavovala paralýze a nacionalistickému ústupu. Tato reforma musí být ukončena před červnem 2009, aby umožnila evropským voličům vyslovit se a dát povzbuzující zprávy těm zemím, které aspirují na přijetí,“ uzavírá deklarace.
V diskusním bloku o budoucnosti Evropy s názvem „50 let poté: úspěchy a výzvy pro silnější Evropu“ vystoupil druhého dne mezi jinými italský premiér a čestný předseda EDS Romano Prodi, europoslanec Bronislav Geremek, bývalý eurokomisař Pavel Telička a členka amerického Kongresu Ellen Tauscherová.
Diskuse o budoucnosti Evropy se zúčastnili mimo jiné také François Bayrou, Romano Prodi, Ellen Tauscherová, Francesco Rutelli a Bronislav Geremek (na snímku).
TIP: Jak funguje překladač z angličtiny do češtiny a jak může pomoci při nákupu na Wish?
Publikováno: 13. 2. 2007
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
