BG Travel: Insolvenční správkyně žaluje Marcelu Pavelkovou, podezřívá ji ze zpronevěry
Na majitelku cestovky BG Travel Marcelu Pavelkovou se dva roky po krachu její kanceláře valí další problém hodně těžkého kalibru. Insolvenční správkyně cestovky na ni podala trestní oznámení, protože ji podezřívá ze spáchání až pěti trestných činů.
Mimo jiné ze zpronevěry několika milionů korun, které postižení klienti zaplatili za neuskutečněné zájezdy. Redakce portálu Krachy cestovek.cz to zjistila z insolvenčního rejstříku.
„Mám důvod se domnívat, že … došlo ke zpronevěře svěřených finančních prostředků klientů cestovní kanceláře BG Travel. Tyto finanční prostředky nebyly užity na úhradu nákladů cestovních zájezdů…,“ vysvětlila svůj krok správkyně Martina Jinochová Matyášová v trestním oznámení.
Na libereckou penzistku Marcelu Pavelkovou už sice padla řada žalob, od oklamané pojišťovny i podvedených klientů, ale policie se dosud žádného kloudného výsledku nedobrala. Teď ovšem správkyně Matyášová přichází s argumenty založenými na podrobné znalosti hospodaření BG Travel.
Nejasný osud milionů
Správkyně zejména poukazuje na skutečnost, že není jasné, kde skončilo skoro 3,9 milionu korun, které cestovka vyinkasovala od zákazníků, ale později byly v hotovosti vybrány z firemních účtů. Podle Matyášové nelze zjistit, na co je Pavelková použila.
„Domnívám se, že si peníze klientů dlužnice přisvojila, jelikož s penězi naložila v rozporu s účelem, k němuž jí byly svěřeny, a to způsobem, který maří základní účel svěření, když je nepoužila na úhradu zájezdů klientů,“ uvádí správkyně v trestním oznámení.
Vymyšlené pohledávky
Majitelka CK tvrdí, že většinu peněz od klientů vyplatila na zálohách hoteliérům a dopravcům, kteří si je pak ponechali, i když turisté kvůli krachu jejich služby nevyužili. Pavelková pak tyto platby přihlásila ve formě pěti pohledávek coby finanční majetek cestovky do insolvenčního řízení.
Jenže Matyášová tyto pohledávky, jejichž souhrnná hodnota přesahuje tři miliony korun zpochybňuje, protože nenašla důkaz o jejich existenci. „Dlužnice dle mého názoru žádné pohledávky za bulharskými hotely ani přepravními společnostmi nemá a peníze klientů používala v rozporu s účelem, ke kterému jí byly svěřeny,“ uvedla správkyně.
Nekalé úmysly už od počátku
Jde o skutečně silné obvinění. A aby toho nebylo málo, Martina Matyášová navrhla policii, aby prověřila podnět insolvenčního soudu, jestli dlužnice vůbec kdy zprostředkovala nějaký zájezd, „tedy zda tu nebyl už počáteční úmysl spotřebovat prostředky klientů pro vlastní zájmy.“
To jen dokládá mnohokrát zveřejněný názor portálu Krachy cestovek.cz, že stát v čele se zodpovědným ministerstvem pro místní rozvoj v případě BG Travelu naprosto selhal ve své kontrolní činnosti a Pavelková nikdy neměla dostat koncesi na provozování CK. Bohužel na laxnost úředníků doplatilo několik set klientů, kteří si v dobré víře koupili dovolenou, ale nikam neodjeli a o své peníze kvůli podpojištění přišli.
Správkyně vedle zpronevěry podezřívá Pavelkovou i ze spáchání trestného činu porušení povinnosti v insolvenčním řízení, a to kvůli úmyslnému maření výkonu insolvenčního správce. Dále z trestných činů porušení povinnosti učinit pravdivé prohlášení o majetku, zkreslování údajů o stavu hospodaření, eventuálně též neodvedení daně.
Na závěr připomeňme, že BG Travel padla po čtyřměsíční existenci na začátku července 2012. V Bulharsku nechala 290 turistů, jejichž repatriaci platila pojišťovna, další stovky lidí měly koupené zájezdy, ale kvůli podpojištění cestovky své peníze nedostaly zpět. Nyní o ně usilují právě v insolvenčním řízení, jenže kvůli vysokým dluhům CK a naopak nízkému majetku jsou jejich šance mizivé.
Trestní odpovědnost zákulisních hráčů
Po krachu se také vyrojila řada spekulací, že nemajetná liberecká penzistka Pavelková je jen bílým koněm kryjícím skutečné vlastníky, kterými měli být někteří zaměstnanci CK. Doufejme tedy, že policie skutečné pozadí BG Travelu odhalí. Jak uvádí správkyně, i případní zákulisní hráči nesou trestní zodpovědnost:
„Pokud by tedy dlužnice nepoužívala peníze sama k jiným než podnikatelským účelům, tyto peníze pravděpodobně odváděla třetí osobě nebo je na ni převáděla. Tato třetí osoba by se pak případně taktéž dopouštěla trestného činu maření a hrubého ztěžování výkonu insolvenčního správce. A to tím, že informaci o majetku dlužnice nesdělila insolvenčnímu správci.“