Dědické řízení se vleče dlouho – co dělat?
Dědické řízení je proces, který může být pro pozůstalé stresující a zdlouhavý. Pokud se dědické řízení vleče a vy nevíte, co dělat, tento článek vám může pomoci.
Dědické řízení, které může být pro pozůstalé stresujícím a zdlouhavým procesem, může být zpomaleno z mnoha důvodů. Mezi nejčastější patří:
Složitost dědické listiny: Pokud je závěť složitá nebo nejasná, může to prodloužit proces dělení majetku. V takovém případě je nutné, aby se soud s dědici snažil vyjasnit smysl závěti a zajistit, aby se dědilo v souladu s přáním zůstavitele.
Vysoký počet dědiců: Čím více je dědiců, tím delší může být dědické řízení, protože je nutné se s nimi dohodnout na dělení majetku. V případě, že se dědici nedokáží sami domluvit, může soud nařídit dělení podle zákona.
Spor mezi dědici: Pokud se dědici neshodnou na dělení majetku, může to vést k soudnímu sporu, který může trvat i několik let. Soudní spory o dědictví jsou složité a časově náročné, proto je důležité, aby se dědici snažili najít mimosoudní řešení.
Nedostatek informací: Pokud soud nemá všechny potřebné informace o dědicích a majetku, může to zpomalit dědické řízení. Soud je oprávněn požadovat od dědiců informace o jejich majetku a o jejich rodinných poměrech. Pokud dědici nespolupracují, může soud řízení přerušit do té doby, než budou potřebné informace k dispozici.
Nedostatek personálu na soudech: Soudy v České republice jsou přetížené, což může vést ke zpoždění v dědických řízeních. Bohužel, v současné době neexistuje rychlé řešení tohoto problému.
Co se dá dělat, když se dědické řízení vleče?
Pokud se dědické řízení vleče, můžete udělat několik věcí:
- Komunikujte se soudem: Informujte se u soudu o stavu dědického řízení a požádejte o vysvětlení případných zpoždění.
- Spolupracujte s ostatními dědici: Snažte se s ostatními dědici dohodnout na dělení majetku. Pokud se vám nedaří dohodnout sami, můžete se obrátit na mediátora.
- Vyhledejte právní pomoc: Pokud máte dotazy ohledně dědického řízení nebo pokud se necítíte komfortně komunikovat se soudem sami, můžete se obrátit na advokáta.
Tipy, jak se vyhnout zdlouhavému dědickému řízení
Existuje několik věcí, které můžete udělat, abyste se vyhnuli zdlouhavému dědickému řízení:
- Sepište závěť: Závěť je nejlepší způsob, jak zajistit, že váš majetek bude po vaší smrti rozdělen podle vašich přání.
- Udržujte aktuální informace o dědicích: Pokud se vaše rodinná situace změní, aktualizujte informace o dědicích ve své závěti.
- Informujte dědice o svém majetku: Seznamte dědice s vaším majetkem a s vašimi přáními ohledně jeho dělení.
- Komunikujte s dědici: Po smrti zůstavitele je důležité, aby dědici mezi sebou komunikovali a sdíleli informace o dědickém řízení.
Dědické řízení může být složitý proces, ale s trochou znalostí a přípravy se dá zjednodušit a urychlit.
Dědické řízení a řešení pozůstalosti v České republice
V České republice existují dva způsoby řešení pozůstalosti. Prvním je dědění na základě dědické posloupnosti ze zákona, které se uplatní v případě, že se zůstavitel nerozhodne projevit svou vůli a nerozdělí si pozůstalost.
Pokud hodlá o svém majetku rozhodnout, může jej nabýt pro případ smrti:
- dědickou smlouvou
- závětí nebo
- závětní doložkou o odkazu
Existuje několik typů závětí.
Typy závětí v České republice
Nejčastějším způsobem pořízení mortis causa je závěť. Její včasné vyřízení může zabránit mnoha sporům mezi dědici. Tato možnost není vyhrazena pouze občanům České republiky, avšak umožňuje i cizincům učinit v České republice dispozici mortis causa ohledně jakéhokoli majetku.
V takovém případě se bude závěť v zásadě řídit českým občanským zákoníkem, i když je nutné a vhodné respektovat případná omezení a podmínky stanovené cizím právem, kde má být závěť provedena (kde se nachází majetek a dědicové, kterých se závěť týká).
Závěť v České republice
Závěť je odvolatelný písemný projev vůle, kterým zůstavitel za svého života určuje, jak má být po jeho smrti rozdělen jeho majetek. Tento projev vůle musí být srozumitelný a učiněný bez nátlaku, osobou k tomu způsobilou. Závěť může být sepsána ve formě soukromé listiny nebo notářského zápisu.
Výkon závěti a rozhodnutí v dědickém řízení však podléhá vnitrostátnímu právu. V případě, že je závěť sepsaná v České republice použita v dědickém řízení probíhajícím v zahraničí, je třeba počítat s tím, že její průběh může být ovlivněn zahraničními předpisy.
Závěť pořízená v České republice soukromou listinou
Ve formě soukromé listiny lze závěť sepsat vlastní rukou a podepsat. V takovém případě se bude jednat o holografní závěť. Pokud je sepsána jiným způsobem a podepsána pouze zůstavitelem, je nutné, aby ji podepsali současně dva svědci, kteří nesmí být podepsanou částí dotčeni.
V případě nevidomých osob a osob se smyslovým postižením je zapotřebí tří svědků a závěť jim musí být tlumočena pomocí speciálních komunikačních prostředků.
Závěť pořízená v České republice veřejnou listinou
V případě sepsání závěti formou notářského zápisu je výhodou, že notář, který závěť sepisuje, musí být přesvědčen, že zůstavitel není k sepsání závěti nucen, činí tak s rozvahou a vážně. Jestliže je závěť notářem uložena v elektronické evidenci právních jednání pro případ smrti vedené Notářskou komorou České republiky a nikdo jiný než notář a jím pověřené osoby k ní nemá přístup.
V případě dědického řízení v České republice český notář vždy prověří existenci notářské závěti, tj. je jisté, že závěť bude nalezena pod úmrtím zůstavitele a nemůže se „ztratit“. Tímto způsobem však může notář uchovat i závěť pořízenou jako soukromou listinu.
Závěť s úlevou
V mimořádných situacích ohrožení života umožňuje občanský zákoník pořídit závěť, která neobsahuje všechny zákonné náležitosti. Jedná se o situace, které neumožňují zůstaviteli pořídit závěť písemně, a proto je možné tak učinit například prohlášením před starostou, velitelem plavidla nebo letadla nebo velitelem vojenské jednotky.
Takové závěti mají omezenou dobu platnosti a lhůta začíná běžet v okamžiku, kdy může zůstavitel pořídit závěť ve formě veřejné listiny.
Obsah závěti a doložky menšího významu
Kromě rozdělení majetku závětí má zůstavitel možnost uložit dědicům v závěti tzv. doložky menšího významu, které mohou mít podobu pověření, podmínky nebo časového určení.
V takovém případě se však nepřihlíží k doložkám, které obtěžují dědice, svědčí o svévoli zůstavitele, jsou zjevně v rozporu s veřejným pořádkem, jsou nesrozumitelné nebo nemožné. Nelze také porušit osobní a manželská práva.
Nahrazení dědiců v závěti
Zůstavitel má možnost určit náhradního dědice pro případ, že se jím nestane osoba, kterou ustanovil. Náhradní dědici mohou být ustanoveni i za tyto náhradní dědice, aby bylo zaručeno, že alespoň některé z osob určených zůstavitelem nakonec dědictví zdědí.
Zvláštním typem substituce je dědění fideikomisem, kdy zůstavitel může nařídit dědici, aby po jeho smrti nebo v jiném určeném případě převedl dědictví na ustanoveného dědice. Takový dědic může dědictví užívat, avšak nesmí je zcizit.
Zrušení závěti v České republice
Zůstavitel má právo kdykoli zrušit závěť, a to buď odvoláním, nebo sepsáním nové závěti. Odvolání dosáhne jak prohlášením ve stejné formě, jakou zvolil pro její pořízení, tak jejím zničením nebo vydáním závěti sepsané notářským zápisem zpět zůstaviteli.
Dědická smlouva a testamentární doložka o odkazu
Kromě závěti je v České republice možné sjednat dědickou smlouvu, která je na rozdíl od závěti dvoustranným úkonem, v němž zůstavitel povolává druhou stranu za dědice a druhá strana ji musí přijmout.
Zároveň je však pro její zrušení nutné, aby s ní dědic souhlasil. Jeho forma musí mít vždy podobu veřejné listiny a může se týkat maximálně tří čtvrtin pozůstalosti. O poslední čtvrtině je třeba rozhodnout jinak, například závětí.
Testamentární doložka o odkazu je podobná závěti, avšak neslouží k určení dědiců. Pokud odkaz, pověření nebo určení času není součástí závěti, je možné jej upravit samostatně právě testamentární doložkou o odkazu.