Vyřízení nové práce – až uvolní současný zaměstnavatel
Zaměstnání je důležitou součástí života lidí. Člověk v ní tráví převážnou část dne. Je však důležité nejen to, aby práce člověka bavila, nýbrž aby ho i finančně zabezpečila. Pokud zaměstnavatel sníží mzdy, je na místě se porozhlédnout jinde. Je možné, aby zaměstnavatel uvolnil zaměstnance dříve než uplynutím výpovědní doby?
Nový zákoník práce od 1. ledna 2007 již nerozlišuje mezi vedlejším a hlavním pracovním poměrem. Takže lze mít více pracovních poměrů u stejného zaměstnavatele nebo u různých zaměstnavatelů zároveň, po splnění zákonem stanovených podmínek. Jak přejít do nového zaměstnání?
Důležité je zvážit, jak bude zaměstnanec schopen plnit své závazky vyplývající z pracovních poměrů vůči oběma zaměstnavatelům najednou. Pokud by zaměstnanec vykonával obě práce současně u zaměstnavatelů, kteří mají stejný předmět činnosti, pak je třeba písemný souhlas stávajícího zaměstnavatele.
Tento souhlas může zaměstnavatel písemně odvolat, ale zároveň musí uvést důvody změny svého rozhodnutí. Pokud tomu tak není, souhlas současného zaměstnavatele není třeba. Činnost zaměstnavatele je možné zjistit například z obchodního rejstříku a živnostenského oprávnění.
Je na místě zvážit i to, zda s novým zaměstnavatelem poté opravdu dojde k uzavření pracovní smlouvy na plný úvazek za odcházejícího zaměstnance. Dosavadní pracovní poměr lze ukončit dohodou (jak může vypadat dohoda o skončení pracovního poměru – vzor), což by bylo nejjednodušší nebo výpovědí.
Výpovědní lhůta – obecně
Výpovědní lhůta je časové období stanovené v pracovní smlouvě nebo dohodě, během kterého musí zaměstnanec dát zaměstnavateli výpověď, než může opustit své zaměstnání. Výpovědní lhůta se obvykle liší v závislosti na druhu práce a délce pracovního poměru zaměstnance.
Účelem výpovědní lhůty je poskytnout zaměstnavateli čas na nalezení náhrady za zaměstnance a na přípravu na jeho odchod. Zaměstnanec má také čas dát zaměstnavateli výpověď z pracovního poměru a připravit si další zaměstnání.
Délka výpovědní lhůty se obvykle určuje podle druhu práce, délky pracovního poměru zaměstnance a daného odvětví. V některých případech může být od zaměstnanců vyžadována kratší výpovědní lhůta, pokud je jejich zaměstnání považováno za stálé, například smlouva na plný úvazek. V jiných případech může být po zaměstnancích požadována delší výpovědní lhůta, pokud je jejich práce považována za dočasnou, například krátkodobá smlouva.
Výpovědní lhůta by měla být uvedena v pracovní smlouvě nebo dohodě a měla by jasně uvádět minimální a maximální požadovanou výpovědní lhůtu. Měla by rovněž obsahovat podrobnosti o případných dalších požadavcích, jako je například poskytnutí písemné výpovědi nebo zaplacení výpovědní doby.
Je důležité, aby zaměstnavatelé i zaměstnanci pochopili a dodržovali výpovědní lhůtu stanovenou ve smlouvě, protože její nedodržení může vést ke sporům a právním krokům. Pokud zaměstnanec nedá svému zaměstnavateli požadovanou výpovědní lhůtu, může být považován za zaměstnance, který porušil smlouvu, a může mu být uložena povinnost k náhradě škody.
Výpovědní lhůta stanovená ve smlouvě by měla být zohledněna, když zaměstnanec zvažuje své možnosti odchodu ze zaměstnání. Je důležité, aby rozuměl svým právům a povinnostem, pokud jde o podání výpovědi.
Publikováno: 5. 2. 2023
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
