Rozpočtová kouzla a čáry Špidlovy vlády
Co má Harry Potter společného s Vladimírem Špidlou? Není mezi nimi v podstatě žádný rozdíl. Oba si myslí, že jsou čarodějové, že jejich sny jsou reálné. Věří, že pomocí kouzel se jejich přání vyplní. Drobný rozdíl ale přeci jenom existuje: Harry Potter je spíše typ britského konzervativce, jeho kouzla ve většině případů fungují a jeho přání se ve většině případů uskuteční. O těch Špidlových kouzlech se dá s úspěchem pochybovat…
Musel by to být opravdu zázrak, aby soubor kouzel, který nyní parlamentu předložil čaroděj Vladimír Špidla, vyšel. Zprávě o tom, že díky ohlašované „rozsáhlé finanční reformě“ klesne rozpočtový schodek do roku 2006 na 4 procenta, nemůže věřit ani malé dítě.
To, co se naší veřejnosti představuje jako reforma, je ve skutečnosti pouze alibistická kouřová clona, kterou hodlá vláda zahalit to podstatné. Ve svých opatřeních se totiž zaměřuje pouze na příjmovou stránku rozpočtu a před očima občanů rozvinula strategii drastického zvyšování daní.
Každý student ekonomie přitom ví, že svévolné fiskální opatření v podobě zvyšování nepřímých a přímých daní, v nichž se příjmy mnoha lidí přesunou do vyšších daňových pásem, bude mít na ekonomiku přímo katastrofální dopad.
Finanční krize na obzoru
V klesající ekonomice, která má na krku značný strukturální schodek rozpočtu, nebudou mít tyto čáry a kouzla žádný dopad na snížení deficitu a neovlivní kladně ani nás skutečný výkon. Hospodářský růst bude naopak uvržen do deflační recese, která ještě více prohloubí celkovou finanční krizi.
Shoduji se s vládou v tom, že reforma veřejných financí je potřebná. Zůstává ale otázkou, zda by měla vést ve větší míře ke zvýšení poměru fiskálních příjmů vůči HDP, než představuje letošní rozpočet. Již dnes daně ze mzdy silně zatěžují pracovní sílu – dosahují 47,5 procent hrubého příjmu, a jsou dvakrát vyšší, než je průměr OECD.
Když ponecháme stranou náklady Konsolidační agentury na restrukturalizaci bank a mimořádné výdaje, jako bylo téměř 11 miliard zaplacených společnosti CME, běžné výdaje se za poslední čtyři roky zvýšily o 5 procent HDP – na téměř 50 procent HDP.
Hlavní pozornost fiskální politiky by se měla zaměřit na udržení běžného účtu ve vytčených mezích. Příliv soukromého kapitálu totiž prudce vzrůstá. Na pozadí znepokojivého nárůstu spotřebitelských úvěrů a poklesu soukromých úspor, je hlavní hnací silou ekonomického růstu soukromá domácí poptávka.
Vládní deficity nejsou pouze cyklické, ale do značné míry strukturální: jako takové brzdí a paralyzují úpravu fiskální politiky vůči měnící se makroekonomické situaci. Prohloubení schodku běžného účtu v roce 2003 na odhadovaných 5,3 procenta HDP – vedle prohloubení fiskálního deficitu na téměř 9 procent – vyžaduje, aby vláda věnovala již dnes pozornost naléhavé potřebě získat prostor pro fiskální manévrování.
Argument, který vyslovují socialističtí ekonomové, totiž že naše zadlužení (v současnosti 25 procent HDP) ještě nedosáhlo 60 procent HDP (mez stanovená Maastrichtskou smlouvou), je velmi nebezpečný. Podporuje úvahu, že tu je prostor pro ještě pro větší deficitní výdaje.
Země Evropské unie ale dosáhly tohoto cíle za 60 let hospodářského vývoje, a ne za 10 let jako naše země. Za takových okolností by nás mohla zasáhnout vážná finanční krize, jakou můžeme dnes pozorovat v Maďarsku. Vlivem nového tlaku na výdaje, spojeného se vstupem do EU, podmíněné závazností či náklady na decentralizaci, se toto napětí bude dále stupňovat.
Stanovený rozpočtový deficit nebude splněn. Pro rok 2004 jej socialističtí kouzelníci vyčíslili na úroveň nižší než 100 miliard korun. Tato prognóza ale shoří na troud.
Více ctižádosti, žádná kouzla!
Pokud chce tato vláda skutečně přežít, bude muset mít více ctižádosti, čáry a kouzla už nebudou stačit. Vláda bude muset ve velmi krátké době snížit především mandatorní výdaje. Důchodová reforma by již neměla být nadále oddalována – a bude si vyžadovat fundamentální změny.
Aby byl systém vůbec udržitelný, bude muset změny doprovázet vytvoření druhého pilíře, který by v systému placení daní srážkou ze mzdy, působil proti poklesu reprodukční míry.
Také zdravotnická politika není ve střednědobém horizontu finančně udržitelná. Je důležité zaměřit se na nezbytnou lékařskou péči, zvýšit podíl nákladů hrazených ze soukromých zdrojů a umožnit konečně vznik soukromého zdravotnického trhu.
K překonání bariéry, která vzniká mezi prosperujícím sektorem s přímými zahraničními investicemi a domácím průmyslem, je nutné prosadit mikroekonomické reformy. Ty by měly vést k lepšímu přerozdělování prostředků.
Aby došlo k likvidaci chronicky ztrátových firem, jež brání vyššímu růstu, je třeba posílit institut konkurzního řízení. Ke zlepšení pobídek na získávání pracovních sil a vytváření pracovních příležitostí, je zase nezbytná reforma systému daňových úlev.
Jelikož Česká republika učinila vstup do Evropy ústředním bodem své strategie, bude se muset rychle připravit na režim Paktu o stabilitě a růstu Evropské unie. Konkrétně na strukturálně vyvážené rozpočty a na omezení „cyklických“ deficitů na 3 procenta HDP.
Vezmeme-li tyto dva aspekty v úvahu (krátkodobé řízení poptávky, dlouhodobější sbližování v rámci EU), důrazně bych doporučil, aby přiměřeným střednědobým cílem fiskální politiky v horizontu tří až čtyř let bylo snížení celkového schodku státního rozpočtu.
Po odečtení mimořádných položek by se mělo jednat o úroveň 1-2 procent HDP jako mezistupně směrem ke splnění cílů zmíněného paktu. Většina úprav by měla být provedena na straně výdajů, nikoliv příjmů.
TIP: Co nakoupit v obchodě Asko nábytek?
Reforma v krizových oblastech
Navzdory všem doporučením, předložený návrh reforem se nezabývá skutečným strukturálním problémem rozpočtu. Je jím reforma v krizových oblastech: jednak pro svou velikost (absorbují přibližně 80 procent veřejných výdajů), ale i proto, že úpravy ve výdajích bez podstatných reforem v krizových oblastech, jsou prostě nemyslitelné.
1. Dluhy: dluhy spojené s minulou transformací a restrukturalizací, které činí 15 procent HDP, musí být zaplaceny daňovými poplatníky;
2. Důchody: poměr důchodců a přispěvatelů překročí do roku 2010 stav 0,6 a do roku 2030 dosáhne 0,7. V důsledku toho by propast mezi důchodovými výdaji a příspěvky (dnes činí více než 9 procent důchodových výdajů a 1 procento HDP) mohla do roku 2020 překročit 3 procenta HDP;
3. Zdravotnictví: výdaje v roce 2002 činily 7,4 procenta HDP, jsou vysoké a překračují o 2 procenta HDP úroveň zaznamenanou v jiných zemích s podobnou úrovní příjmů a věkovou strukturou;
4. Vzdělávací systém: příliš velký podíl pracovní síly dokončuje střední školu (88 procent ve srovnání s průměrem zemí OECD 65 procent), zatímco malý podíl pracovníků absolvuje vysokou školu (12 procent ve srovnání s průměrem OECD 23 procenta);
5. Doprava: dává se přednost velkým programům investic do nových železnic a dálnic (rozvoj evropských koridorů), nepříznivá situace je umocňována nahromaděním velkého množství neprovedených prací v oblasti údržby silnic, železnic a veřejné dopravy;
6. Bydlení: ani dřívější významné pokusy o reformu nevyvolaly dostatečné financování a přijetí rizika ze strany soukromého sektoru, nájemné je stále regulováno. Program bydlení vytvořil velké a potenciálně destabilizující rozpočtové dotace a podmíněné závazky;
Další výdaje, jako jsou transformace podniků, zemědělství, energetika, životní prostředí a obrana, musí být rovněž předmětem podobného přísného přezkoumání.
Změna přístupu ve všech těchto oblastech by měla české ekonomice umožnit zvýšit míru růstu, zajistit sociální kohezi a usnadnit hladký vstup do EU s neustálým přibližováním se vyšší životní úrovni v EU. Měla by být základem pro to, aby Česká republika za pět let vstala z popela jako silný Fénix v Evropě i ve světě. Zatím je v zajetí kouzlení falešného Harry Potera.
TIP: Potřebuje-li člověk vyřešit nenadálé finanční problémy, lze sjednat jak bankovní, tak nebankovní půjčku ihned na účet, případě využít půjčku do výplaty ale i půjčku bez příjmu.
Publikováno: 14. 8. 2007
Cílem portálu Vdenik.cz je poskytnout návštěvníkům důležité informace co nejpoutavější formou. Články píšeme o diskutovaných tématech z nejrůznějších oblastí - např. z podnikání, pojištění, nejnovějších trendů ve světě či cestování. Vždy míříme na největší srozumitelnost a čtivost.
Více
