Vrácení daru – kdy je možné požadovat
Darovat někomu věc na základě darovací smlouvy je velmi jednoduché. Žádat dar poté zpět je však komplikovanější a musí k tomu být řádné důvody. S touto otázkou se potýkají zejména rodiče, kteří darují například dům nebo byt svým dětem, které se poté odmlčí a s rodiči přestanou mít hezký vztah. Kdy je možné požadovat vrácení daru?
K darování mezi příbuznými dochází poměrně často a darování nemovitosti je občas dokonce využíváno jako vhodnější způsob uspořádání majetkových poměrů v rodině, než jakým by bylo následné dědické řízení. Jako dárce má člověk možnost ze zákona přistoupit k odvolání daru, a to pro nevděk nebo pro nouzi.
Z prvního důvodu tak lze učinit, pokud obdarovaný ublíží úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, a to tak, že zjevně poruší dobré mravy, a rodič mu takovýto čin nepromine. Z těchto důvodů lze dar odvolat do jednoho roku ode dne, kdy obdarovaný takto člověku ublížil.
Nově zákon nyní také myslí na skutečnost, že se může změnit i finanční situace dárce. Předpokladem možnosti odvolání je skutečnost, že dárce poté, co došlo k darování, upadl do takové nouze, že nemá prostředky ani na nutnou výživu vlastní nebo nutnou výživu osoby, k jejíž výživě je povinen. V takovém případě má dárce právo požadovat po obdarovaném, aby mu vydal dar zpět.
Obdarovaný se může této povinnosti zprostit tím, že mu jako dárci bude poskytovat to, co je k této výživě potřeba, když přijde o byt nebo ztratí zaměstnání. Pokud by však byl obdarovaný sám v obdobné nouzi jako dárce, je této povinnosti zbaven. Vrácení daru pro nouzi je však novým institutem a zřejmě až soudní praxe nastíní, co si pod okolnostmi nouze dárce s právem na vrácení daru konkrétněji představit.
Obecně však platí, že pokud bude člověk mít za to, že nastala situace, v rámci které může ze zákonných důvodů vrácení daru požadovat, mohl by dceru nebo syna nejlépe písemně vyzvat, aby mu ve stanovené lhůtě dar vrátili. Neučinila-li by tak, má dárce pak možnost obrátit se na soud.
Darovací smlouva – obecně
Darovací smlouvy jsou stále oblíbenější u charitativních darů. Darovací smlouva je právní dokument, který popisuje podmínky daru od dárce charitativní organizaci. Definuje práva a povinnosti obou stran a poskytuje jasnou představu o procesu darování.
Darovací smlouva by měla obsahovat jména a adresy obou stran, datum uzavření smlouvy a výši daru. Měla by také obsahovat všechny podmínky související s darováním, včetně způsobu platby, použití darovaných prostředků a očekávání dárce ohledně použití prostředků charitativní organizací. Měla by také obsahovat doložku, která uvádí, že dárce poskytuje dar ze své svobodné vůle a nikoli výměnou za jakýkoli hmotný prospěch.
Darovací smlouva by měla rovněž vymezit práva a povinnosti obou stran. Dárce by měl mít právo požadovat vyúčtování finančních prostředků a ujistit se, že jsou použity v souladu se svým záměrem. Charitativní organizace by měla mít právo použít prostředky tak, jak je uvedeno ve smlouvě, a poskytovat dárci pravidelné informace.
Darovací smlouva by měla obsahovat také případná omezení použití finančních prostředků. Ve smlouvě může být například uvedeno, že prostředky mohou být použity pouze na určité charitativní účely nebo že prostředky musí být použity v určitém časovém období. Ve smlouvě by měly být rovněž uvedeny případné požadavky na to, aby charitativní organizace poskytovala dárci zprávy nebo aktualizace, například výroční zprávu, v níž bude uvedeno, jak byly finanční prostředky použity.
Nakonec by darovací smlouva měla obsahovat ustanovení, že je pro obě strany právně závazná. Tato doložka by měla obsahovat potvrzení, že si obě strany přečetly podmínky smlouvy, porozuměly jim a souhlasí s tím, že jsou jimi vázány.
Darovací smlouvy poskytují jasné porozumění procesu darování a zajišťují, že obě strany jsou si vědomy svých práv a povinností. Mohou pomoci zajistit, aby byly dary použity v souladu s jejich účelem, a poskytnout dárcům jistotu, že jejich dar je určen na prospěšnou věc.