Vstupem do Evropské unie nemáme co ztratit
President Masaryk řekl: „Buďme čeští a budeme světoví.“ Dodávám k tomu jen, že se jednoznačně cítím Evropanem právě proto, že jsem Čech.Tento problém se ovšem jako červená nit táhne celými dějinami této země a to již od vzniku prvního státního útvaru na tomto teritoriu – v 7. století.
Tato země, s výjimkou dvacetiletého období mezi 1. a 2. světovou válkou, byla vždy součástí některého evropského integračního uskupení. Celkem jich bylo v českých dějinách osm – Francká říše, Velkomoravská říše, Svatá říše římská, Rakouská říše, Německý spolek, Rakousko-uherská říše, Třetí říše a Sovětské impérium.
TIP: Jak funguje termínovaný vklad, registr plátců DPH nebo přerušení živnosti?
Jen ve 20. století jsme byly součástí tří evropských integračních uskupení: Rakousko – Uherského impéria, Třetí říše a Sovětského impéria. Tlak na integrační procesy v Evropě v posledních dvou stoletích nepochybně narůstá pod tlakem stupňujícího se tempa globalizace.
Hrozba albanizace
Vzhledem ke své geografické poloze, omezenému teritoriálnímu, lidskému i hospodářskému potenciálu může tato země prosperovat jen v rámci kulturního vyššího integračního uskupení. V českých dějinách lze vysledovat, že tato země se vždy rozhodovala o svém příklonu buď k západo- nebo východoevropskému integračnímu uskupení té které doby. Oba příklony k východoevropským integračním uskupením (Velkomoravská říše resp. Byzanc, Sovětské impérium) měly vždy z historického pohledu krátké trvání a projevily se negativními dopady na kulturní a ekonomický potenciál této země.
Pokud by tato země zůstala stát mimo současné evropské integrační uskupení Evropskou unii, hrozí jí „albanizace“. Obávám se, že by ji ovládly politicko hospodářské mafie a klany a své zájmy by prosazovala nejrůznější lobbistická uskupení a organizovaný zločin.Tato země by neměla možnost přímo ovlivňovat evropskou politiku a tím svou budoucnost. Tato možnost se jí nabízí jen pokud její zástupci budou sedět v orgánech Evropské unie v pozici plnoprávného člena. Není důležité za jakých podmínek vstoupíme do Unie nyní. Důležité je do ni vstoupit. Pozici si časem vytvoříme.
Ve stejné situaci byli i naši předkové, kteří byli k integraci do západní Evropy donuceni dokonce vojensky. Od 9. do 14.století si však vybudovali pod vedením přemyslovské, resp. přemyslovsko-lucemburské dynastie, takové postavení v říšských strukturách, že Praha se stala svého druhu jakýmsi Bruselem tehdejšího integračního uskupení – Svaté říše římské.
Silný evropský stát
Někteří politici straší občany vznikem silného evropského federalistického státu. Jsou to obvykle ti, kteří v posledních čtrnácti letech provedli demontáž českého státu, státní správy, bezpečnostních složek, armády. Nepotřebují silný stát, neboť jen ve slabém státě mohou tunelovat a realizovat své osobní nebo klanové hospodářské a politické zájmy. Smyslem státu je ochrana slabých, především střední vrstvy, která je tvůrcem všeho bohatství společnosti. Na této vrstvě parazituje jak lumpenproletariát (lepší výraz neznám, i když je převzat s marxistické terminologie), tak ony politicko-hospodářské klany, projektující zákony tak, aby jim umožňovaly beztrestně se zmocňovat hodnot, vytvořených střední vrstvou.
Tato země potřebuje civilizované zákony „aquis communitaire“ – legislativu Unie, účinný soudní systém – jurisdikci unie, správní aparát – exekutivu Unie, bezpečnostní a brannou sílu Unie. Tato země potřebuje silný evropský stát, který by byl schopen odstranit tunelování, potrestat viníky a to nejen ty, kteří přímo tunelují, ale i ty, kteří jim to umožňují, neboť na vytunelovaném bohatství berou svůj podíl v podobě sponzorských darů a úplatků.
Svět se globalizuje. Ani tento proces není ničím novým a trvá po celé lidské dějiny, samozřejmě na úrovních odpovídajících té které době, kulturním, hospodářským a společenským poměrům. Spojené státy americké dnes ve světové politice plní funkci, kterou ve starověku plnil Řím. Někteří čeští politici lavírují mezi politikou EU a příklonem k politice USA. Jsem toho názoru, že musíme zůstat proevropští při zachování seriozních vztahů k USA. Jen v rámci evropské politiky můžeme účinně zasahovat do politiky globální, tedy světové, a být tak důstojným partnerem USA. Jako neintegrovaný stát budeme vždy jen ve vleku nebo zcela bez vlivu na vývoj globálních událostí. To pochopili již Přemyslovci. Prostřednictvím účasti v integračním uskupení Svaté říše římské mohli zasahovat i do událostí v tehdejší době globálních.
Vstupem do EU nemáme co ztratit. Rozhodně pokud jde o pohled z dlouhodobého hlediska. Proto jsem připraven za všech okolností volit ano pro EU.