Propustka k lékaři – jak ji vyplnit, podmínky

Každý zaměstnanec si musel minimálně jednou zajít k lékaři v době, kdy má být na pracovišti. Zaměstnavatel v takovém případě dává propustku – ovšem na dobu nezbytně nutnou a lékař musí být nejblíže jeho pracovišti. Může zaměstnavatel omezit pracovní dobu a nařídit neplacené volno? Jak vyplnit propustku, aby prošla bez problémů?

Propustka k lékaři je potvrzení o návštěvě zdravotnického zařízení, které zaměstnanec předkládá svému zaměstnavateli jako doklad o své nepřítomnosti v práci.

Taková propustka k lékaři umožňuje zaměstnanci získat náhradu mzdy za dobu strávenou u lékaře, stejně tak má zaměstnanec nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou.

Jak vyplnit propustku k lékaři a kdy je potřeba?

Návštěvu lékaře v pracovní době upravuje Zákoník práce a Nařízení vlády č. 590/2006 Sb. Stručně řečeno, zaměstnanec má nárok na placené pracovní volno po dobu nezbytně nutnou a to:

• při vyšetření nebo ošetření u lékaře
• při pracovně-lékařské prohlídce
• při doprovodu rodinného příslušníka k lékaři

O návštěvě lékaře v pracovní době je nutné informovat zaměstnavatele, a to v dostatečném předstihu. Samozřejmě mohou nastat i situace, kdy musí člověk akutně navštívit lékaře, aniž by tuto návštěvu předem plánoval. V tomto případě není nutné zaměstnavatele informovat předem – je však potřeba jej o co nejdříve informovat o důvodu nepřítomnosti a své zdůvodnění doložit potvrzením od lékaře.

Každý zaměstnavatel má vlastní požadavky a ne každý propustku k lékaři vyžaduje. Někteří zaměstnavatelé vydávají vlastní propustky k lékaři, které stačí vyplnit a nechat potvrdit lékařským razítkem a podpisem. Pokud zaměstnavatel propustky nevydává sám, lze si ji opatřit u lékaře nebo případně stáhnout a vytisknout z internetu nebo zakoupit papírový formulář v papírnictví.

V případě, že dojde k náhlému onemocnění a zaměstnanec se dostane zpět do práce až po delší době, měl by mu potvrzení o prodělané nemoci a návštěvě lékaře vystavit sám lékař. Zaměstnanec si ovšem musí dát pozor na to, aby bylo lékařské potvrzení zaměstnavateli včas doručeno, jelikož lékař není ze zákona povinen toto potvrzení zaslat přímo zaměstnavateli.

Jak vyplnit propustku k lékaři a co vše by měla obsahovat?

• informace o zaměstnanci – jméno a příjmení, datum narození
• důvod návštěvy – zda se jedná o soukromou či služební návštěvu
• dobu trvání návštěvy – odchod z práce a návrat do práce
• datum a místo
• potvrzení – razítko a podpis zaměstnavatele i lékaře
• čas ošetření

Propustka musí být vždy opatřena razítkem zdravotnického zařízení a podpisem ošetřujícího lékaře. Zaměstnanec by měl zaměstnavatele včas informovat o plánované návštěvě lékaře, případně co nejdříve po jejím uskutečnění.

Stejně tak by měl zaměstnanec zaměstnavateli sdělit důvod, proč nemůže lékaře navštívit mimo pracovní dobu, a to z toho důvodu, že je obecně povinen navštěvovat lékaře mimo pracovní dobu.

Nárok na placené volno po dobu nezbytně nutnou má zaměstnanec pouze v případě, kdy není návštěva mimo pracovní dobu možná. Dobou nezbytně nutnou se myslí doba, kterou zaměstnanec stráví u lékaře a na cestě z a zpět do zaměstnání.

Lékař by měl být v blízkosti bydliště nebo pracoviště zaměstnance. Vždy je lepší si nejprve ověřit u svého zaměstnavatele, zda nemá specifické požadavky na formu nebo obsah propustky.

Propustka k lékaři – co říká zákon

Návštěva lékaře je zákoníkem práce stanovena jako důležitá osobní překážka v práci, za kterou zaměstnanci náleží jak pracovní volno, tak náhrada mzdy. Zákon neuvádí přesnou dobu, kterou může zaměstnanec strávit u lékaře. Každopádně každý zaměstnanec má právo na propustku k lékaři.

Podle nařízení vlády č. 590/2006 Sb., se pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu poskytne na nezbytně nutnou dobu, bylo-li vyšetření nebo ošetření provedeno ve zdravotnickém zařízení, které je ve smluvním vztahu ke zdravotní pojišťovně, kterou si zaměstnanec zvolil, a které je nejblíže bydlišti nebo pracovišti zaměstnance a je schopné potřebnou zdravotní péči poskytnout.

Současně platí, že pracovní volno s náhradou mzdy zaměstnavatel poskytne pouze v případě, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu.

Pokud místo výkonu lékařského ošetření není nejbližší a není tedy provedeno v nejbližším zdravotnickém zařízení, i tehdy má zaměstnanec podle zákoníku práce nárok na pracovní volno, ovšem náhrada mzdy v tomto případě přísluší jen za dobu, kterou by strávil v nejbližším zdravotnickém zařízení.

Z výše uvedeného tedy vyplývá, že zaměstnavatel nemůže paušálně stanovit u propustky k lékaři, na kolik hodin maximálně poskytne zaměstnancům pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu. Vždy musí individuálně zhodnotit situaci zaměstnance a maximálně může požadovat po zaměstnanci, aby doložil, že vyšetření nebo ošetření nebylo možné provést mimo pracovní dobu zaměstnance.

Zaměstnavatel také nemůže zaměstnance nutit, aby si jako ošetřujícího lékaře zvolil takzvaného závodního lékaře a není oprávněn zaměstnanci určovat, zda se bude jednat o lékaře nejblíže pracovišti nebo trvalému bydlišti. Volbu lékaře provádí sám zaměstnanec.

Pokud zaměstnanec nepředloží propustku nebo jiný důvod své nepřítomnosti, může být jeho absence považována za neomluvenou. Stejně tak má zaměstnavatel právo zaměstnanci snížit mzdu za neomluvené hodiny. V opakovaných případech může zaměstnavatel přistoupit k disciplinárnímu řízení, které může vést až k výpovědi.

Kdy má zaměstnanec nárok na placené volno?

Pokud je zaměstnanec na doporučení ošetřujícího lékaře vyšetřen u specialisty, náleží mu placené volno za celou dobu trvání této překážky, i kdyby se jednalo o zdravotnické zařízení, které nesplňuje podmínku blízkosti, ať už místu bydliště nebo pracoviště.

Ne ve všech případech vyšetření či ošetření však náleží pracovní volno s náhradou mzdy.

Placené volno nenáleží například při vyšetření zaměstnance na základě požadavku pojišťovny, při vyšetření, které zaměstnanec potřebuje pro povolení výkonu určitého sportu nebo pro získání řidičského průkazu. V těchto případech je možné vyšetření provést mimo pracovní dobu.

Co se týče placení zdravotního pojištění, tak za neplacené volno, trvající kratší dobu než jeden celý kalendářní den, se pojistné neodvádí.

Propustka, nebo nemocenská – kdy se co vyplatí?

V některých situacích se vyplatí vzít si namísto propustky nemocenskou. O jaké případy se konkrétně jedná? Tak například o dlouhodobé zdravotní problémy, časté návštěvy lékaře či závažný zdravotní stav.

Pokud zaměstnanec ví, že bude potřebovat delší dobu na léčení, je lepší vzít si nemocenskou. V případě vážných zdravotních problémů, které vyžadují hospitalizaci nebo delší rekonvalescenci, je nemocenská naopak nezbytná.

V případě, že zaměstnanec musí navštěvovat lékaře dlouhodobě a často, je výhodnější vzít si nemocenskou, aby se předešlo častým absencím a problémům v zaměstnání. Pokud má zaměstnanec infekční onemocnění, je lepší zůstat doma na nemocenské, aby se zabránilo šíření nemoci.

Co je potřeba vědět o propustce k lékaři

Pravidelné návštěvy lékaře jsou důležité pro udržení zdraví. Pro mnoho zaměstnanců však může být najít si volno na návštěvu lékaře mimo pracovní dobu obtížné, ne-li přímo nemožné, například pokud je ordinační doba totožná s pracovní dobou zaměstnance.

Přestože obecně platí, že by zaměstnanci měli chodit k lékaři výhradně mimo pracovní dobu, mohou nastat situace, kdy je návštěva lékaře nezbytná. A právě pro takové situace je zde propustka k lékaři, která umožňuje vzít si placené pracovní volno na dobu nezbytně nutnou.

Kdy není zaměstnanec povinen zaměstnavateli doložit propustku k lékaři?

• v případě návštěvy lékaře mimo pracovní dobu
• v případě pracovní neschopnosti (nemocenská)
• v případě čerpání dovolené

Prvním krokem pro každého zaměstnance, který si chce vzít volno z práce, aby mohl navštívit lékaře, je zkontrolovat zásady své společnosti týkající se nemocenské dovolené. Mnoho společností nabízí zaměstnancům tzv. sick days, které mohou využít, když si potřebují vzít volno na návštěvu lékaře.

Jakmile si zaměstnanec určí výši dovolené, kterou může čerpat, měl by se ujistit, že zaměstnavateli sdělí svou potřebu dovolené. Měl by tak učinit co nejdříve, aby měl dostatek času na provedení potřebných opatření. Je důležité zajistit, aby zaměstnavatel o volnu věděl a souhlasil s ním.

Po schválení volna by se zaměstnanci měli ujistit, že mají před schůzkou v pořádku všechny potřebné dokumenty a papíry, tedy veškeré lékařské formuláře nebo papíry, které je třeba před schůzkou vyplnit. Zaměstnanci by se také měli ujistit, že mají platný doklad totožnosti a kopii průkazu zdravotního pojištění.

Nakonec by se zaměstnanci měli ujistit, že veškeré dokumenty, které obdrží po návštěvě lékaře, přinesou zpět svému zaměstnavateli. To se týká i případných receptů nebo výsledků testů, které je třeba zaměstnavateli sdělit. Především je však třeba doložit důvod nepřítomnosti v zaměstnání, tedy potvrzení ošetřujícího lékaře.

Čerpání volna v práci za účelem návštěvy lékaře je důležitou součástí udržení zdraví a mělo by být bráno vážně. Dodržováním těchto kroků si zaměstnanci mohou zajistit, že si budou moci vzít potřebný čas na lékařskou péči, aniž by obětovali své zaměstnání.

Kdy nelze využít propustku k lékaři?

Mnoho zaměstnavatelů se v případě nepřítomnosti zaměstnance v práci spokojí se slovním odůvodněním, případně potvrzením lékaře. Ne vždy však lze propustku k lékaři použít jako odůvodnění své nepřítomnosti.

Kdy si nelze vzít placené pracovní volno na propustku?

• kosmetické procedury
• alternativní medicína
• nákupy léků
• doprovod k lékaři, pokud to není nezbytně nutné
• vyšetření, které lze naplánovat mimo pracovní dobu

Propustka k lékaři se nevztahuje na návštěvy kosmetičky, kadeřníka nebo maséra, jelikož tyto návštěvy nejsou považovány za lékařské ošetření. Stejně tak není platná ani tehdy, pokud se nejedná o lékaře s oprávněním. Důvodem pro propustku není ani nákup léků v lékárně bez návštěvy lékaře.

Pozor na doprovod k lékaři – ten je uznán pouze tehdy, pokud se jedná o doprovázenou osobu závislou na pomoci, tedy například o dítě nebo osobu s omezenou svéprávností, či schopností orientace a pohybu.

Zaměstnavatel může požadovat, aby si zaměstnanec naplánoval návštěvu lékaře mimo pracovní dobu, pokud to je možné. Pokud lékař ordinuje mimo pracovní dobu zaměstnance, neměl by to být problém. Některá zdravotní střediska ordinují i v pozdějších odpoledních hodinách či dokonce po večerech.